Voda a její funkce v těle

Voda je tekutina, bez které by život nemohl existovat.

Naše tělo je tvořeno z velké části vodou. Celkový obsah vody v těle zdravého člověka se pohybuje okolo 50-60 % tělesné hmotnosti. Čím je člověk mladší, tím větší podíl v jeho těle voda zaujímá. Zatímco u seniorů je to cca 45 %, u dětí je procento vody daleko vyšší, u kojenců dosahuje dokonce až 85 %. Zastoupení vody v těle ovlivňuje také podíl tuku a svalů, protože tuková tkáň obsahuje méně vody než svalová. Čím je vyšší množství tuku v těle, tím je celkový podíl vody nižší. Ženy mají fyziologicky větší zastoupení tuku, a proto mají obecně i nižší podíl vody v těle nežli muži. Zdravý štíhlý muž má v těle průměrně cca 60 % vody, zatímco zdravá štíhlá žena cca 52 % vody. U obézních jedinců pak může být podíl vody v těle ještě výrazně nižší.  

Kde je voda v těle obsažena?

Kolem 60 % tělesné vody je obsaženo v buňkách, zbylých 40 % vyplňuje mezibuněčný prostor.

Voda tvoří velkou část tělních tekutin, například krev je tvořena vodou z více než 80 %, voda je ale také součástí svalů (75 %) a kostí (20 %), v malém množství je například i v zubní sklovině (2 %).

K čemu všemu je voda zapotřebí?

• voda slouží jako prostředí pro chemické reakce probíhající v těle (v těle probíhá přes 100 000 biochemických reakcí, díky kterým dýcháme, buší nám srdce, trávíme jídlo, myslíme, spíme, hýbeme se, dokonce spalujeme tuky a mnoho dalších reakcí)
• voda přináší do buněk živiny a z buněk naopak odvádí všechny škodlivé látky a nečistoty (transportní médium)
• voda usnadňuje trávení, napomáhá vstřebávání živin, nezbytná je také pro vylučování
• voda je nezbytná pro regulaci tělesné teploty a krevního tlaku
• voda je svým způsobem rovněž stavební látkou, je součástí sliznic umožňující správnou funkci tkání

Jak tělo vodu využívá?

Vodní hospodářství v těle řídí centrální nervová soustava (centra pro žízeň v hypotalamu) a antidiuretický hormon (ADH). Významnou roli hrají také další hormony a regulátory osmotického tlaku, které vnímají změnu v objemu tekutin v těle.

Značný vliv na metabolismus vody mají minerální látky – především draslík, sodík a chlór. Tyto minerální látky z velké části řídí celkový vodní metabolismus, udržování acidobazické rovnováhy v tělních tekutinách, osmotický tlak, vnikání živin do buněk apod.

Udržování správné koncentrace vody a minerálních látek, které jsou v ní rozpuštěné, je jedním ze základních předpokladů pro přirozený průběh tělesných reakcí a tím také zajištění optimálního zdravotního stavu. Tekutiny je proto zapotřebí do organismu průběžně doplňovat, a to především ve formě nápojů a potravin (část vody vzniká také při metabolických pochodech v organismu). Voda přijatá v podobě potravy a nápojů se částečně vstřebává již v žaludku, nejvíce ale v tenkém a tlustém střevě. Odtud dále putuje do krevních tekutin, ledvin a mezibuněčných prostor, kde je dále využívána.

Kolik tekutin je potřeba do těla dodat, se můžete dočíst v tomto článku.

Nicméně stejně tak jako je nebezpečný nedostatek tekutin, může být život ohrožující i nadměrný příjem tekutin. O tom se více můžete dočíst zde.